Několik poznámek k šermířskému názvosloví v souvislosti s pravidly šermu

V časech autorova mládí byla považována za jeden ze seriozních zdrojů šermířského názvosloví oficiální pravidla šermu. To už zdaleka neplatí. Současná verze pravidel, oficiální je snad CD distribuované českým šermířským svazem, může spíše, v některých ohledech, vnést trochu zmatku do vyjadřování uživatelů názvosloví. Podle názoru autora by mělo být v souladu s obecnými pravidly českého jazyka a jednoznačné. Ani dříve neodpovídala pravidla zcela přesně pokusům o zpracování názvosloví, oficiálně vydávaného šermířským svazem z pera Františka Gerži, ani sporadicky zpracovávaným odborným pracem, na toto téma, která zpracovávali studenti trenérského studia šermu na FTVS, po dobu několika desetiletí. V podstatě šlo o vzájemnou neochotu akceptovat názor někoho druhého. Což samozřejmě není nejlepší vizitka autorů. Současná pravidla (jak popsáno) tuto neochotu (!)nebo i aroganci jen prohlubují. Autoři pravidel říkají : my nejsme autoři, my jenom francouzská pravidla překládáme. A autoři úvah o názvosloví ta pravidla, ani v jejich názvoslovné části, nejspíš ani nečtou. Podle názoru autora této úvahy by pravidla(jak uvedeno)velmi potřebovala seriozní jazykovou redakci, jak co do stylistiky, tak co do dodržení zásad českého jazyka. Ale to je v rukách Výkonného výboru a autor této úvahy se do této neceněné kritiky jistě nebude pouštět. Tedy v rozporu s pravidly šermu jsou zde( v těchto poznámkách) definovány některé pojmy, v prvé řadě není zřejmé co je to akce. U jednoduchého útoku není zřetelný žádný rozdíl, ale otázka zní : je akcí kryt (který nepokračuje !) nebo je – li akcí kryt a odbod (kterážto akce není provedena jedním pohybem ! ). Z čistě metodologických důvodů autor této úvahy považuje za akci kryt a odbod, který se ovšem podle pravidel skládá ze dvou akcí. Dále překladateli vypadl pojem odkryt a potom tam některé z definic zní poněkud nesmyslně, celkem zákonitě. Odkryt je část zásahové plochy (obecně jedna z jejích čtyř částí), pokud zásahovou plochu rozdělíme na horní a spodní část a podobně na vnější a vnitřní část. K části této zásahové plochy je třeba započíst i část obecného prostoru,kterou lze nejsnáze definovat jako poloprostor, který vznikne souhrnem všech polopřímek, vycházejících z popsané části zásahové plochy směrem k soupeři. Jsou to právě ty definice, které stojí za pozornost. Především by bylo vhodné se vrátit trochu do historie šermu v Československu. V době první republiky vyučovali všeobecně a převážně šerm bývalí důstojníci rakousko – uherské armády, byla jich celá řada, v mnohých městech republiky.A podle mínění autora této úvahy vyučovali dobře (minimálně je jejich zásluhou, že šerm v naší zemi vůbec existuje): jmenujme za všechny alespoň Roberta Tvarůžka v Brně a Vojtěcha Artima v Bratislavě, kteří zanechali i písemné dědictví, dokumentující jejich odbornost. Rakouští důstojníci , bez výjimky, absolvovali výuku šermu v důstojnické škole ve vídeňském novém městě (Wiener Neustadt), kde šermu učili italští mistři. Pro úplnost dodávám, že vlastně jedinou výjimkou z uvedené skutečnosti (mezi píšícími mistry) byl Dr Jan Černohorský, který si vlastní investicí a péčí mohl dovolit vyškolení šermu v Paříži a byl potom vyučujícím (mistrem) šermu s francouzskými základy v Československu. Tento složitý úvod má sloužit jen k vysvětlení co znamená přímý a nepřímý bod. Francouzští mistři vycházeli při začátku cvičení ze vzájemné polohy zbraní, kdy se hroty dotýkaly. A potom má smysl vést bod přímo, aniž zbraň opustí výchozí odkryt a nebo nepřímo, kdy zbraň provede výhyb a zasáhne do odkrytu protilehlého. Podotýkám, že jde vlastně o historickou reminiscenci. Protože, dnes už ani Francouzi, při volném šermu (či zápase) nevyhledávají vzájemný dotyk čepelí (alespoň ne příliš úspěšně). Protože vlastně čeští (původem rakouští důstojníci) mistři prvek vzájemného dotyku čepelí nepreferovali, byl v pravidlech uváděný přímý a nepřímý bod pro české šermíře něčím cizím a většině šermířů nepochopitelným. A tím, že dnes překladatel vypustil i „odkryt“, vnesl ještě trochu více chaosu do neznámé terminologie. Mohli bychom říci, že do českého prostředí byl prostřednictvím pravidel implementován francouzský prvek, kterému málokdo rozuměl ( a obávám se, že se tento stav nyní ještě poněkud zhoršil). Je ovšem a místě zde poznamenat, že z hlediska dodržení pravidel a jejich výkladu není významný rozdíl mezi přímým a nepřímým bodem. Ještě jedna terminologická záležitost bývá předmětem řady nejasností. Někteří šermíři považují za platný útok (při nemž je současně zrušena přednost linky v konvenčních zbraních) útok : vazba – bod. Z definice vazby, kdy získáme převahu nad soupeřovou čepelí uchopením jejího tenčí vlastním hrubím a číškou, nikterak neplyne, že vazba změní směr směřování předchozí linky na platný povrch. Vazba nám tedy umožní ovládnout soupeřovu čepel ( tj. provádět například přenosy nebo přetlaky). Je tedy (vazba) počáteční fází přetlaku, kterým dosáhneme vychýlení linky ze směru na platný povrch. Rozhodčí by neměl tedy vysvětlovat platnou akci : jako vazba – bod, ale jako : přetlak – bod, odpovídající akci : odraz - bod. V Brně listopad 2011 Arnošt Sedlák l