Sportovní trénink je souhrn všech opatření teoretického i praktického rázu, zaměřených na dosažení nejvyššího sportovního výkonu v jednotlivé disciplině.
Především se soustřeďujeme na trénink discipliny, nejprve z pohybového hlediska. Přesnost zaujímání jednotlivých postavení a poloh je prvním předpokladem správného a přesného, provádění šermířských akcí, které je vždy předpokladem jejich úspěšnosti. V souvislosti s úspěšností se zmiňme ještě o rychlosti. Neplatí totiž, že absolutní okamžitá rychlost automaticky znamená, že doba po kterou bude trvat celý pohyb je nejkratší ! Daleko větší význam pro úspěšnost uskutečňované akce než absolutní rychlost pohybu, má včasnost provedení, striktní omezení rozsahu pohybu a jeho přesnost. (Jednoduchým příkladem může být kryt přímého bodu kvartou : snaha o nejvyšší rychlost pohybu vede často k většímu rozsahu pohybu nežli je nezbytné, přitom často postačí mnohem menší rozsah pohybu, při menší absolutní okamžité rychlosti pohybu, pokud se pohyb krytu uskuteční ve správném směru – od těla – a současně se správným pohybem čepele – hrot nesmí zaostávat za pěstí (!) ale naopak pohyb pěsti předcházet. Zdůrazňuje se zde správné uchopení zbraně ! Hrot soupeřovy zbraně musí být zachycen v trojúhelníku čepele a číšky). Přesná poloha dokončeného krytu je současně velmi důležitá pro provedení odbodu, který má vždy a bezprostředně následovat kryt. Chybná poloha krytu bývá příčinou významného zpomalení odbodu.
Vyučování jednotlivých poloh a postavení, včetně jejich změn je založeno na znalosti mechaniky popřípadě biomechaniky. Zákonitosti práce svalů a současně teoretické zákonitosti průběhu pohybů vytváří nejzákladnější podmínky pro úspěšné provádění dílčích pohybů v šermířské akci. Základem zkoumání pohybů je vedle znalostí o skládání pohybů (vychází ze zkoumání skládání sil) povědomí o poloze a pohybech těžiště. Podstatnou roli při realizaci šermířských akcí, v detailu šermířských pohybů, hraje i zapamatování si správné polohy (každé části těla), která se posléze zapojí do pohybu. Člověk má ve svalech a šlachách receptory (jejichž funkce je založena na tlacích, které vyvolává tíha některých částí určitých orgánů), jejich pomocí je mozek člověka informován o poloze částí těla (např. končetin, ale i postavení trupu). Bylo prokázáno, že šermířský trénink velmi výrazně zdokonaluje schopnosti těchto receptorů zaujímat přesně správnou polohu různých částí těla(a prostřednictvím hmatu) i polohu zbraně. A samozřejmě si tyto správné polohy i odpovídajícím způsobem zapamatovat.
V úvahách o působení sil v mechanice si musíme v první řadě uvědomit, že síly řadíme mezi vektory, Vektor je přitom vyjádřen velikostí, směrem a jeho působištěm. Máme – li na mysli svalovou sílu je její velikost úměrná průměru působícího svalu, směr působení určuje směr pracujících (zkracovaných) svalových vláken, a místem působiště je úpon svalu na kost. Ihned si můžeme povšimnout, že pouze málokdy bude sval působit ve směru žádaného pohybu.
A tudíž i k provedení jednoduchého pohybu je obvykle zapotřebí spolupůsobení více svalů, které vyvolají působením svých sil výslednou sílu, působící přesně v požadovaném směru. Samozřejmě, že obvykle nestačí jen vyvolání odpovídající síly, ale bývá zapotřebí i zcela konkrétní časová následnost a dokonce i proměnná velikost síly vyvolané určitým svalem, aby byl výsledný pohyb právě účelný a splnil potřebný požadavek na průběh pohybu. To všechno zahrnuje pohybová koordinace.
Jinou velmi důležitou okolností pro vyučování šermu jsou některé základní vědomosti o pohybu těžiště. Především si všimněme, že průběh pohybu těžiště tělesa (libovolného předmětu), které se nedotýká položky, je dán jednoznačně, v okamžiku odrazu směrem a velikostí impulzu, který pohyb způsobuje a již jej nelze (po tomto odrazu) změnit. Je možno zde poznamenat, že na pohyb těžiště je možno v některých případech, uplatnit působení některých dalších sil. Uplatní se například odpor vzduchu nebo vítr, jak je to patrné při delších letech v atmosféře (skok na lyžích, nebo let golfového míčku) . Tyto okolnosti jsou však s šermířskými pohyby zcela nesouměřitelné !
Optimální průběh šermířského pohybu lze popsat jako složený z velmi nepatrného zvednutí těžiště, které pohyb umožní a následného posunutí těžiště v požadovaném směru. To samozřejmě umožňuje šermířský střeh, maximálně přizpůsobený tomuto požadavku. Ve střehu je třeba si vyhledat polohu těžiště tak, aby byl kdykoliv možný takový pohyb vpřed nebo vzad, který splní nejvyšší nároky na rychlost přemístění. Z tohoto hlediska má střeh velký význam.
Zajímavou okolností, která ovlivní(někdy velmi podstatně) průběh pohybu je využití zákona setrvačnosti (jeho důsledkem je ostatně i předchozí úvaha o pohybu těžiště). Zákon setrvačnosti říká, že těleso zůstává v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu, pokud na něj nebude působit nějaká síla (která tento stav změní). Je zcela zásadní rozdíl v tom, jestli pohyb provádíme z klidu nebo potřebujeme změnit jeho směr (nejvýstižněji na opačný – protisměrný). Pokud potřebujeme změnit směr pohybu musíme nejprve uskutečňovaný pohyb zastavit (do klidového stavu) a potom teprve můžeme uskutečnit pohyb potřebným směrem. Na zastavení pohybu potřebujeme nejen energii, ale následně i čas a to v podmínkách šermířského boje může znamenat i zásah (obdržení nebo nedosažení). K demonstraci výhody využívání této vědomosti si uveďme přednost krytu prováděného současně se zvětšením rozestupu. Zvětšení rozestupu usnadní kryt, protože obránce získá k provedení krytu jistý čas navíc a přitom je k vytlačení soupeřovy čepele ze směru na platný povrch je potřebí menšího rozsahu pohybu krytu. Poznamenává se ovšem ihned, že pokud je odsun většího rozsahu, zvětší se i rozestup pro provedení odvety(což je samozřejmě opět nevýhodou). Nicméně je velmi žádoucí uskutečnit útok při pohybu soupeře směrem vpřed (když zkracuje rozestup ). Má – li totiž v tomto případě krýt zkrátí se doba, kterou má šermíř k dispozici pro uskutečnění úspěšného krytu a navíc kryt obvyklého rozsahu (dostačující při krytu na místě) není dostačující k vykrytí útoku v této situaci.
Z předchozích úvah je zřejmé, jak mnoho zdánlivých maličkostí může podstatně ovlivnit průběh a tím i rychlost šermířských pohybů v šermířských akcích, aniž bychom se zabývali otázkami psychologie a taktiky , které mohou rovněž podstatně ovlivnit výsledek šermířského zápasu. Je tedy zřejmé, že máme – li na mysli dosažení vysoké šermířské výkonnosti nesmíme ani v nejmenším podcenit výchozí přesnost postavení a jednotlivých poloh, z nichž se odvíjejí další pohyby.
Na druhé straně je principiální otázkou co umožní zájemci o šerm relativně uspokojivé provozování šermu bez nároků na dosahování vysoké výkonnosti (nejvhodnější je zřejmě se zaměřit na šerm kordem, pokusy o provozování ostatních zbraní v tomto případě autor nedoporučuje).
V zásadě asi půjde o střehové postavení, přitom nemusíme dbát na maximální možnost pohybu : vpřed – vzad s maximální rychlostí, ale na druhé straně je žádoucí se starat o správné držení zbraně – je vhodnější užívat francouzské držení. To umožní citlivější vedení zbraně při uskutečňování zásahů i při krytech. Protože, je dosti obtížné naučit se dobře výpad, můžeme připustit používání fleše. Nemusíme se přitom obávat používání překroků, zákroků s předskoky i záskoky (zejména překroky a zákroky nejsou pro vysokou výkonnost, pokud si šermíř nezafixuje přesné střehové postavení a pohyb po planši v předozadních pohybech, žádoucí).