TAKTIKA A PSYCHOLOGIE V ŠERMU

Úvodem

Přesto, že kdybychom zkoumali východiska psychologie jako vědy a taktické předpoklady vedení šermířského boje, nenalezli bychom, na první pohled, příliš mnoho styčných bodů, taktika a psychologie v šermu spolu velice úzce souvisí. K následujícímu rozboru bychom měli úvodem zdůraznit, že problematika lidské psychiky je velmi obsáhlá a složitá, a že to potom platí samozřejmě i pro psychologii a psychologickou přípravu v šermu. Ostatně i průběh jednotlivého zápasu v šermu může být velmi komplikovaný a případně i z taktického i psychologického hlediska velmi obsáhlý.V každém případě, pokud hovoříme o psychické nebo psychologické přípravě musíme si uvědomovat, že nejen její rozsah, ale i dosah je velmi obsáhlý( jako příklad si uveďme formování osobnosti závodníka – šermíře). Naopak o taktice můžeme hovořit v tom smyslu, že obvykle nepřesáhne časový úsek mezi dvěma platnými zásahy. Těmto aspektům se budem věnovat v dalším našem rozboru. V určitém okamžiku je však vztah mezi taktikou a psychologií velmi úzký a jenoznačně určuje, bezprostředně ovlivní rozhodnutí šermíře o následujícím dalším jednání. Je třeba si však od začátku uvědomovat, že takováto rozhodování o dalším jednání sice mohou vést k rozhodnutí, které správně ( t.zn.vedlo by k úspěchu ) vyhodnotí další činnost, ale samy o sobě nezaručují, že se úspěch posléze dostaví.Proti tomu (stoprocentně správnému rozhodnutí) hovoří dvě velmi závažné skutečnosti, především, že soupeř rovněž vyhodnocuje všechny okolnosti a nakonec může konat jinak, nežli z dosavadních poznatků můžeme usoudit a dále nemůžeme vyloučit chybu (našeho nebo i soupeřova rozhodnutí i jeho realizace). Musíme si tedy vždycky uvědomovat, že jednání, které je výsledkem naší přípravy k rozhodující akci má vždycky podmíněný efekt.

Psychologická příprava

Jak jsme si již výše naznačili psychika ovlivňuje veškeré jednání člověka ( tedy i ve sportu ) a v určitém smyslu je veškerá sportovní příprava psychologickou přípravou. Nicméně takto široký pohled poněkud přesahuje záměry této úvahy a zmíníme se pouze okrajově o několika aspektech, které může psychologie ovlivňovat a to snad jen proto, abychom podtrhli význam zde řečeného. Pohlédněme tedy na možnost formování osobnosti člověka, jako soutěžícího, ambicióz-ního tvora. Jak se vyvíjí lidská psychika, vyvíjí se i emoční struktura chování s narůstajícím věkem a i touha vyniknout. Největší změny prodělává psychika v období puberty. Druhým aspektem psychologické přípravy je možnost ovlivňování aktuálních psychických stavů (sem zahrnujeme předstartovní, startovní a postartovní stavy, které všeobecně mohou velmi podstatně ovlivnit výkon na soutěži i následnou sportovní přípravu). Za předchozího politického režimu se kladl velký důraz na tak zvanou volní přípravu, vývoj však ukázal, že efektivní je spíše psychologická příprava s modelováním možných situací (volní příprava zahrnovala například rozvoj vytrvalosti, odvahy, houževnatosti). Modlováním je zlastně celý šermířský, technický trénink, s výhodou je pro modelování možno užít i volného šermu s omezenou látkou, případně tréninkové zápasy s tímtéž omezením a s handicapy.

Taktická příprava

Starší publikace o šermu, zpracované úctyhodnými a zkušenými trenéry šemu často pojednávaly o taktice vedení šermířského boje – zápasu. Povětšině obsahovala tato pojednání rady jak vést taktický boj tím způsobem, že dávali šermířům rady jak vzdorovat soupeři svými přednostmi v porovnání s nedostatky soupeře. Jako příklad takových rad si uveďme taktický boj dvou šermířů nestejného vzrůstu – vysokého a drobného. Taktika velkého šermíře spočívá ve snaze bojovat ve vzdálenosti co největší, tak aby jej útoky menšího nezasáhly nebo jen s obtížemi. A na druhé straně taktický záměr menšího ze šermířů spočívá ve snaze bojovat v blízkém nebo lépe těsném rozestupu, aby výhoda vzrůstu soupeře byla eliminována. Podobně je možno porovnávat schopnosti útočit se schopnostmi oH4annými. Tyto taktické rady mají svoji hodnotu a je možno je prakticky procvičovat v tréninkových zápasech s omezenou látkou. Nicméně ruští tréneři publikovali alternativu využívání taktických akcí a jejich učení a procvičování nazvali taktickou přípravou. I trenér, který ( v našich podmínkách) nebyl seznámen s touto možností se již seznámil s některými prvky taktického boje, které šermíři uplatňují intuitivně, bez předchozího ověření v tréninkových podmínkách, přímo v zápasech na soutěžích. Mějme na mysli například nepravý útok(nejedná se o nepravý posun nebo nepravé patinando) pokud cvičíme záměr podružný proti rychlé odvetě. Chápejme první útok jako fintu, kterou chceme soupeře vylákat k rychlé odvetě tak, abychom tuto odvetu mohli vykrýt a zasadit soupeři zásah protiodvetou. Stejně uskutečněný nepravý útok nám může sloužit ke zjišťování soupeřových záměrů(jak je připraven se H4ánit – zda krytem nebo protiútokem) i ke skrývání vlastního záměru se H4ánit krytem. Ve smyslu předchozí poznámky můžeme kvalifikovat první skupinu taktických akcí jako akce průzkumné, kterými chceme zjistit záměry soupeře.Druhou skupinou jsou v zásadě taktické akce, kterými chceme soupeře přesvědčit o tom, že chceme nadále vést boj určitým způsobem a přitom hodláme bojovat naprosto (nebo jen málo) odlišně.Těmto akcím říkáme akce skrývání.Zajímavé na tom je, že pro oba taktické záměry můžeme případně používat stejných prostředků (jako například nepravý útok).Zde právě vyniká souvislost psychologického a taktického boje. Taktické akce mají převážně omezenou časovou platnost. Představme si, že jsme zjistitli, nepravým útokem, že se soupeř hodlá H4ánit krytem přímého útoku (což prozradil naznačením krytu), za této situace je nejvhodnější provést útok záludem. Ovšem toto rozhodnutí, respektive jeho úspěšnou realizaci mohou zmařit dvě okolnosti : předem nemůžeme vyloučit možnost, že soupeř nereagoval mimoděk na předstíraný útok – tedy, že použil akce skrývání a ve druhém případě, že si uvědomí prozrazení svého záměru krýt a včas tento záměr změní a provede včasný protiútok. Mnohokrát se osvědčilo, že je vhodné soupeře ubezpečit o našem vlastním záměru opakováním určité nepravé (taktické) akce. Soupeř potom uskuteční skutečnou akci jako reakci na opakovanou akci, čehož můžeme využít k úspěchu. Tento uvedený (předpokládám, že potřebný, rozbor) nemá žádného trenéra ani závodníka odradit od nacvičování nepravých (taltických) akcí, ale právě naopak ! Vyspělí závodníci by měli těmto akcím věnovat až třetinu tréninkového času.